Nechtěl být kosmonautem ani popelářem, ale vždycky fotbalistou
A také jím většinu svého života je. Narozdíl od většiny kluků si nepamatuje, že by kdy chtěl dobývat vesmír nebo jezdit s kuka vozem ‒ do míče prý kopal snad dřív, než začal chodit a odjakživa chtěl být fotbalistou. Zranění ve sportu ho přimělo dokončit vysokou školu a díky tomu si uvědomuje, že na hřišti nemůže běhat věčně. Váží si toho, že našel práci v Předvýběru.CZ, kde se může rozvíjet v personalistice, kterou vystudoval.
Vede lidi k tomu, aby dělali, co mají dělat, když to mají dělat, i když se jim to zrovna nechce dělat
Jako kluk chtěl být prezidentem nebo spisovatelem. Nic z toho se mu sice úplně nepovedlo, ale v minulosti chvíli psal blog a v současnosti řídí obchodní oddělení personální společnosti Předvýběr.CZ. Ve firmě je už desátým rokem a nechystá se ke změně. Z rozhovoru vyplývá, že je to dobrá zpráva pro tým, Kamil Bareš je vnímavý a motivující šéf.
Neslibuje hory doly, pro klienty dělá maximum
Na profesním stupínku Tomáš Kašpar loni povýšil z obchodního konzultanta na key account manažera a vyhrál interní soutěž jako nejúspěšnější člen obchodního týmu. Ve společnosti pracuje s přestávkami sedm let, vystudoval sociologii a i když se původně chtěl věnovat personalistice ve firmě, nakonec propadl obchodu.
Dvacet let sedí v jednom křesle
Pochopitelně jenom symbolicky. Martin Jeřicha kdysi založil firmu, která byla tak úspěšná, že ji dobře prodal, ale protože měli vlastníci o šikovného manažera zájem, zůstal v ní jako šéf - a svůj tým špičkových programátorů řídí v pobočce globální společnosti dodnes. Na začátku příběhu byl zájem o techniku a učebnice němčiny, kterou si četař absolvent vzal sebou na vojnu...
Dneska by start podnikání zvažoval: přístup státu odrazuje - ale svobody si váží
V zatím posledním interview jsme loni představili obchodního šéfa Předvýběru.CZ. Firma má ovšem dva vlastníky, kteří se od sebe v mnohém liší. Letos proto seriál otevíráme vzácným rozhovorem s druhým jednatelem Vladimírem Kočím - vzácným proto, že na internetu o něm moc informací nenajdete. Vystudoval sice střední elektroprůmyslovku, studoval elektro i na ČVUT a ve své firmě R4U se specializuje na IT. Přesto je spíš ekonom, říká o sobě absolvent VŠE.
Zásada, které se drží: nikdy neříkej nikdy
Sám přiznává, že si občas protiřečí, jako svoji slabou stránku uvádí emoce, velkým kladem je jeho soutěživost a vytrvalost. Ačkoli podle znamení zvěrokruhu dlouho nevydrží na jednom místě, úspěšně šéfuje vlastní firmě už deset let. Než k tomu dospěl, chtěl být a byl kuchařem, manažerem, právníkem, číšníkem, pečovatelem… Čtrnáctý rozhovor seriálu patří Františku Boudnému, obchodnímu šéfovi Předvýběru.CZ.
Brno je pohodové město, říká opravdový Čechoslovák
Prahu má rád, ale je na něho až moc velká, zatímco brněnský Svoboďák je prý pohodové náměstí. Pracovně pendluje mezi domovem na Slovensku a pobočkou v Čechách, ehm... tedy vlastně v moravské metropoli. Po rodičích je Čech, ale narozený na Slovensku. Oběma jazyky mluví perfektně, se svojí ženou Slovenkou mají „československé“ děti. Sami poznáte, že srdcem je opravdový Čechoslovák.
Neptá se druhých, kde se vidí za deset let
Tu otázku určitě znáte, pokud jste někdy byli aspoň na jednom přijímacím pohovoru. Alena Nejezchlebová ji jako personální šéfka velkoobchodu Richter + Frenzel uchazečům o práci nedává. „Nikdy nevíme, kde se vidíme zítra,“ říká trochu s nadsázkou, ale i s profesionálním pochopením, že když se s lidmi pracuje, dokážete je dostat i tam, kde by se sami třeba neviděli.
Mužští kolegové oceňují ženu v týmu
Když jsme si povídali, zrovna nad Prahou visela největší vzducholoď světa Zeppelin. Ve stejnojmenné firmě Štěpánka Zdvořáková pracuje jako personální šéfka. Společnost je výhradním prodejcem stavebních strojů a zařízení Cat a strojů amerického výrobce Caterpillar. Většina jejích kolegů jsou tedy muži, přesto si s nimi ví rady. Částečně i díky tomu, co jí dalo pedagogické vzdělání.
Od začátku byla favoritkou poroty
Historicky první Školu pohovorů vyhrála studentka České zemědělské univerzity Lenka Dosedělová. Do soutěže se přihlásila jako čtvrtá v pořadí, o dvacet tisíc soutěžila s potenciálními patnácti protihráči. Do finále se dostala jako favoritka soutěže – za všechny soutěžní úkoly dohromady dostala známku 1,7. Porotu zaujala připraveností, houževnatostí a zodpovědností.