25.01.2017

Co všechno personalisté lustrují, aneb co psát na sociální sítě?

Prozradím vám něco z vlastních zkušeností, co se týče „lustrace“ kandidátů potenciálních zaměstnanců. Co všechno chtějí potenciální zaměstnavatelé či budoucí kolegové předem vědět je někdy k pousmání, jindy k pláči.

Prozradím vám něco z vlastních zkušeností, co se týče „lustrace“ kandidátů potenciálních zaměstnanců. Co všechno chtějí potenciální zaměstnavatelé či budoucí kolegové předem vědět je někdy k pousmání, jindy k pláči.

Často si při pohovorech myslíme, „řeknu jen to, co chci“. Opak bývá pravdou. Mnohdy řekneme mnohem více už při samotném pohovoru. Nepřímé otázky nás mohou odhalit mnohem více, než si sami umíme představit. Když se zaměstnavateli nepodaří během pohovoru zjistit vše, co je pro něj podstatné, tak použije sociální sítě, anebo „mocný“ internet.

Mail odhalil kandidátovy choutky

Stalo se mi, že kandidát ucházející se o místo obchodního ředitele měl v životopise stejnou e-mailovou adresu jako v inzerátu, kde poptával na internetu dámské spodní prádlo. Nechci být příliš pobuřující, tak záměrně neuvedu jaké. Naznačím, že netoužil po novém.

Fotka je důležitá!

Dalším velkým tématem lustrování jsou naše fotografie. Je sice fajn, že si na CV dáme tu nejkrásnější, nejlepší, vyretušovanou, deset let starou, ale všude jinde, kde se aktuálně na internetu pohybujeme, je fotografie zcela odlišná. To je pak také odrazující. Měl jsem už spoustu klientů, pro které bylo foto alfou a omegou komunikace s kandidátem, natož jeho následné přijetí. Reakce zaměstnavatelů typu „Viděl jste, jak vypadá, co má na sobě, co drží v ruce?“ bývají občas zcela oprávněné.

Nestyďte se za sebe

Někdy si zaměstnavatelé či personalisté čtou naše komentáře na sociálních sítích. Když pominu časté gramatické přešlapy, tak styl, uvažování a způsob komunikace na nás mohou také mnoho prozradit. Často se pak o této skutečnosti ani nedozvíte a může to být důvodem vašeho nepřijetí.Jako ve všem platí i tady: vždy je to individuální. Nemyslím si, že bychom se nyní měli prozíravě zavírat na internetu nebo na sociálních sítích před okolním světem, ale člověk by se měl vždy chovat a vystupovat tak, aby se za své počínání v budoucnu nemusel stydět. Navíc si myslím, že v dnešním uspěchaném světě většina zaměstnavatelů těmito lustracemi příliš času netráví.

Já sám to u nových zaměstnanců nedělám, ale moji kolegové často ano. Kolegové, co tam vlastně hledáte? ;)

František Boudný