Dobrý den, Guten Tag, Good Morning!

Rád bych napsal pár řádků o jazykové vybavenosti naši populace. Lépe řečeno o jazykové vybavenosti kandidátů, se kterými průběžně přicházíme při své práci do styku. Začnu od základu.

Čeština. Znalost českého jazyka, potažmo pravopisu, je zřejmá hned, jakmile obdržíme životopis kandidáta či průvodní dopis. Je s podivem, že v době techniky se nedaří udržet alespoň základní standard. Často se nám tedy stane, že kandidát nepostoupí do dalšího kola výběrového řízení právě kvůli gramatickým chybám uvedeným ve svém curriculum vitae.

Němčina. Dnes už pro všechny uchazeče a kandidáty mrtvý jazyk. Je sice hezké, že si v životopise napíšeme „maturitní zkouška z německého jazyka“, ale rok ukončení studia je 1998! Je s podivem, že se nedomluvíme, když velkou část našich hranic vlastníme s německy hovořícími sousedy. No ale co naplat, o Merkelové, politice a „schweinebratenu“ s nimi nepokecáme.

Vše se dnes ubírá jedním anglickým směrem. Nevím, zda je to směr správný, ale dorozumět bychom se v něm měli. Bohužel se často setkáme s tím, že úroveň jazyků je uchazeči o zaměstnání záměrně zkreslována. Ano, skutečně – všichni umí plynně. Shakespeare by měl radost. Pardon, to byl „joke“.

Běžně se nám stává, že kandidát se prezentuje jako pokročilý. Co ale v jeho mysli znamená pokročilý, když na základní otázku „Co budete dělat o víkendu?“ hledá dlouho odpověď? Aha, možná mu křivdíme, nemá ještě plán.

Nevěřili byste, ale za můj negativní pohled na úroveň znalosti cizích jazyků mohou také ve velké míře telefonní operátoři. Každý den ikskrát definitivně ukončí telefonní pohovor jen z důvodu špatného signálu, když se zeptáme: „Můžeme začít mluvit anglicky?“. Telefon už pak nikdo nezvedá. Ach ti operátoři.

Další zajímavostí bývá, že velká skupina kandidátů používá následující označení: anglicky – pasivně, německy – pasivně, rusky – pasivně, španělsky – pasivně. Co si pod tím máme představit? Je to ještě daleko nebo blízko umět aktivně?

Guten Tag všem 😉

František Boudný