Češi podporují pomoc a zaměstnávání Ukrajinců, považují je za pracovité

„Pozitivní vnímání je důležité i pro zaměstnavatele, protože na trhu práce dlouhodobě chybí desítky tisíc zaměstnanců. Firmy doufají, že současný příval uprchlíků jim částečně pomůže,“ říká František Boudný, ředitel personální agentury Předvýběr.CZ.

Záporně se vyjádřila čtvrtina respondentů: osmnáct procent jich k Ukrajincům nemá dobrý postoj, ale chápe, že jim nyní musíme pomoct, necelých šest procent tvrdí, že jejich postoj je z principu negativní, protože s východními sousedy mají špatnou zkušenost. Každý pátý dotázaný na otázku nedokázal odpovědět.

Pracují stejně dobře, míní třetina lidí, druhá je dokonce vnímá ještě lépe

Čtyřiatřicet procent lidí míní, že Ukrajinci pracují stejně dobře jako Češi a 35 % jich dokonce tvrdí, že jsou pracovitější a snaživější. Jen jedenáct procent dotázaných tvrdí, že odvádějí horší práci.

Mezi Čechy je i velká podpora zaměstnávání Ukrajinců: 76 % souhlasí, že je máme přijímat do jakékoli práce, podle osmnácti procent bychom je měli přijímat jenom do profesí, které potřebujeme (sestřičky, pečovatelky, pokladní či uklízečky) a jen málo přes dvě procenta lidí považuje za vhodné přijímat je do profesí s vyšší přidanou hodnotou (jako jsou IT odborníci, vědci, učitelé nebo lékaři). Skoro pět procent respondentů je proti zaměstnávání Ukrajinců.

Naučit se češtinu pro uplatnění v zemi považuje za nutné 61 % dotázaných. Stejný je i podíl těch, kteří míní, že pomoc Ukrajincům by měla trvat pár měsíců, čtvrtina souhlasí s jedním až dvěma roky a skoro osm procent je pro neomezeně dlouho trvající pomoc. Jen šest procent je proti jakémukoli pomáhání.

Pomáhat ano, ale ne zvýhodňovat

Pracovní podmínky Ukrajince ale nemají nijak zvýhodňovat, shodují se tři čtvrtiny Čechů, zatímco zbývající čtvrtina by jim přiznala dočasně lepší podmínky ‒ lidé sem zahrnují nejenom lepší výplatu nebo bonusy, ale i ubytování zaměstnanců a jejich rodin nebo bezplatnou výuku češtiny.

Náklady na dlouhodobé ubytování ukrajinských rodin má platit především stát (48 %) a kraje (5 %) a charitativní organizace (26 %). Jednadvacet procent dotázaných tuto roli přisuzuje zaměstnavatelům.  

Data pro reprezentativní průzkum sesbírala agentura Data Collect prostřednictvím svého online panelu na vzorku 500 respondentů starších osmnácti let.